|
|
Rodinný dům s ateliérem na Hořicích
Svoboda, Jiří ; Nováková, Tereza (oponent) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá projekcí rodinného domu s ateliérem na Hořicích. Hořice jsou malou vesnicí ležící 7km od města Blanska, které má téměř 20 000 obyvatel. Tento objekt je situován do vesnice autora, a z hlediska stavebního jsou tudíž velice dobře známy okolní poměry. Stavba je umístěna do skutečného terénu na parcelu ležící naproti místu autorova bydliště. Dům má dvě patra, a to jedno nadzemní podlaží, které je částečně podsklepeno. Podsklepená část je z ulice (východní strany) přístupná. V jižní části podsklepení je projektován ateliér - tedy prostor komerční přístupný pro širokou veřejnost. V severní části je umístěna garáž pro dva osobní automobily a vedlejší vchod do rodinného domu. Nadzemní podlaží je soukromý prostor určený pro bydlení. Horní patro je 5+KK. Rodinný dům pojme bez problému rodinu o 5 členech, a je schopen ubytovat též návštěvu či prarodiče. Místnosti jsou navrhnuty komfortně a nabízejí moderní rodině spoustu využití. Hlavní přístup do rodinného domu vede přes venkovní schodiště. Objekt je zděný, obvodové stěny spodního patra jsou z betonových tvárnic a horní obvodové stěny z tvárnic pálených z hlíny. Obě patra propojuje železobetonové schodiště. Dům je zastřešen plochou střechou. Venkovní dveře a okna jsou hliníková. Objekt je obložen travertinovými bloky. Stavba je napojena na potřebné inženýrské sítě. Projektová dokumentace je vypracována v souladu s vyhláškou o dokumentaci staveb.
|
|
|
Šafránkova kronika města Hořice jako etnografický pramen
Záveská, Daniela ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Práce se zabývá kronikou hořického řemeslníka Františka Šafránka. Kronika svým rozsahem mapuje události druhé poloviny 19. století. Jako etnografický pramen nabízí řadu témat, z nichž byly podrobnějšímu rozboru podrobeny zápisy informující o festivitách 19. století na maloměstě. Naskýtá se nám tak možnost nahlédnout na podobu festivit a průběh slavností očima současníka. Setkáváme se zde jednak s tradičními festivitami lidového rázu, ale také s těmi, které v průběhu 19. století, zvláště pak v poslední třetině tohoto století, v souvislosti se společenskými změnami, vznikají. Šafránkovy záznamy jsou dalším zdrojem přispívajícím k rozvoji bádání v otázkách vývoje festivit 19. století. Klíčová slova Lidoví kronikáři - František Šafránek - Hořice - 19. století - festivita
|
|
|
Šafránkova kronika a každodennost v kontextu východočeské kronikářské tvorby
Záveská, Daniela ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Šima, Karel (oponent)
Předmětem zkoumání diplomové práce je pětisvazková kronika krejčovského mistra Františka Šafránka z Hořic. Pramen vznikal po větší část druhé poloviny 19. století a reflektuje významné společenské změny pohledem příslušníka lidových vrstev. Prostřednictvím kombinace záznamů soudobého dění, líčení osobního života a vzpomínek na období dětství odkrývá kronikář nepřímo okolnosti vzniku pramene i další vlivy, které formovaly jeho dochovanou podobu. Práce se blíže zaměřuje na témata každodenního života, která se nejvýrazněji projevují právě v osudech autora a jeho rodiny. Každodennost je zkoumána prostřednictvím jejich životního cyklu, a v průběhu života se rozvíjejících aktivit. Subjektivní líčení je posléze konfrontováno s širším dobovým kontextem. Bližší pozornost tak byla věnována vzdělávání, řemeslu, veřejnému životu či trávení volného času. V závěru je pak kronika jako pramen pro poznání každodennosti prezentován v kontextu dalších pramenů obdobného charakteru, které pochází z lidového prostředí v oblasti východních Čech.
|
|
| |
|
|
Šafránkova kronika města Hořice jako etnografický pramen
Záveská, Daniela ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Práce se zabývá kronikou hořického řemeslníka Františka Šafránka. Kronika svým rozsahem mapuje události druhé poloviny 19. století. Jako etnografický pramen nabízí řadu témat, z nichž byly podrobnějšímu rozboru podrobeny zápisy informující o festivitách 19. století na maloměstě. Naskýtá se nám tak možnost nahlédnout na podobu festivit a průběh slavností očima současníka. Setkáváme se zde jednak s tradičními festivitami lidového rázu, ale také s těmi, které v průběhu 19. století, zvláště pak v poslední třetině tohoto století, v souvislosti se společenskými změnami, vznikají. Šafránkovy záznamy jsou dalším zdrojem přispívajícím k rozvoji bádání v otázkách vývoje festivit 19. století. Klíčová slova Lidoví kronikáři - František Šafránek - Hořice - 19. století - festivita
|
|
| |
|
|
Rodinný dům s ateliérem na Hořicích
Svoboda, Jiří ; Nováková, Tereza (oponent) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá projekcí rodinného domu s ateliérem na Hořicích. Hořice jsou malou vesnicí ležící 7km od města Blanska, které má téměř 20 000 obyvatel. Tento objekt je situován do vesnice autora, a z hlediska stavebního jsou tudíž velice dobře známy okolní poměry. Stavba je umístěna do skutečného terénu na parcelu ležící naproti místu autorova bydliště. Dům má dvě patra, a to jedno nadzemní podlaží, které je částečně podsklepeno. Podsklepená část je z ulice (východní strany) přístupná. V jižní části podsklepení je projektován ateliér - tedy prostor komerční přístupný pro širokou veřejnost. V severní části je umístěna garáž pro dva osobní automobily a vedlejší vchod do rodinného domu. Nadzemní podlaží je soukromý prostor určený pro bydlení. Horní patro je 5+KK. Rodinný dům pojme bez problému rodinu o 5 členech, a je schopen ubytovat též návštěvu či prarodiče. Místnosti jsou navrhnuty komfortně a nabízejí moderní rodině spoustu využití. Hlavní přístup do rodinného domu vede přes venkovní schodiště. Objekt je zděný, obvodové stěny spodního patra jsou z betonových tvárnic a horní obvodové stěny z tvárnic pálených z hlíny. Obě patra propojuje železobetonové schodiště. Dům je zastřešen plochou střechou. Venkovní dveře a okna jsou hliníková. Objekt je obložen travertinovými bloky. Stavba je napojena na potřebné inženýrské sítě. Projektová dokumentace je vypracována v souladu s vyhláškou o dokumentaci staveb.
|
|
|
Kulturní produkt v cestovním ruchu v Hořicích
Chmatilová, Jana ; Tyslová, Irena (vedoucí práce) ; Dianová, Markéta (oponent)
Cílem práce je ukázat propojení mezi cestovním ruchem a kulturou a zároveň upozornit na jejich přínos v ekonomické a sociální sféře. Dalším cílem je potvrdit nebo vyvrátit dvě následující hypotézy. Hypotéza č.1 - Kulturní produkt je hlavní motivující složkou k účasti v cestovním ruchu. Hypotéza č.2 - Kulturní produkt rozvíjí potenciál cestovního ruchu. Cíle a hypotézy byly dokazovány výzkumy odborných organizací, statistickými údaji, odbornou literaturou, strategickými dokumenty, internetovými zdroji a konzultacemi s odborníky. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Praktická část se zaměřuje na kulturní produkt v cestovním ruchu v Hořicích, kde je zmapována situace kulturního cestovního ruchu ve městě. Hypotézy byly potvrzeny díky praktickému příkladu kulturního produktu v Hořicích a díky poznatkům z odborných výzkumů, literatury a statistik.
|
host ::
RSS.